Co všechno se dá zjistit z krve?

Krevní vyšetření patří mezi základní nástroje, díky kterým může lékař získat důležité informace o fungování organismu. Jednotlivé hodnoty mohou upozornit na nedostatek některých látek, poruchy metabolismu, zánět nebo změny ve funkci vnitřních orgánů. Samotný výsledek ale zpravidla nestačí ke stanovení diagnózy – vždy je potřeba posuzovat ho v souvislosti s celkovým zdravotním stavem, příznaky a případně dalšími vyšetřeními. 

„Odběr krve může zjistit nebo alespoň vyslovit podezření na velké spektrum zdravotních problémů,“ vysvětluje onkolog MUDr. Milan Brychta. 

Například krevní obraz může odhalit chudokrevnost, upozornit na infekci nebo na poruchu krvetvorby. Vyšetření glykemie a glykovaného hemoglobinu pomáhá diagnostikovat cukrovku a sledovat její vývoj. Krevní tuky zase poskytují informace o riziku aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění. Další testy mohou být zaměřené na funkci ledvin, jater, štítné žlázy nebo na rovnováhu minerálů v organismu.

Které hodnoty mohou být varovným signálem?

Podle MUDr. Dany Hrubé, odborné ředitelky laboratoře VIDIA-DIAGNOSTIKA, lékaři sledují zejména odchylky, které mohou signalizovat závažnější zdravotní problém:

• Krevní obraz: Výrazné změny v počtu bílých krvinek mohou doprovázet těžké infekce nebo některé poruchy krvetvorby, včetně leukémií. Pokles červených krvinek může upozornit například na chudokrevnost či krvácení.

• Zánětlivé parametry: Zvýšené CRP může svědčit pro probíhající zánět. Jeho příčinu však nelze určit pouze z jedné hodnoty.

• Jaterní a ledvinové testy: Odchylky mohou upozornit na poškození nebo poruchu funkce těchto orgánů, někdy ještě před rozvojem výraznějších potíží.

• Minerály a ionty: Příliš vysoká nebo nízká hladina draslíku může představovat riziko pro správnou činnost srdce a svalů.

• Hormonální vyšetření: Mohou pomoci odhalit například poruchy funkce štítné žlázy nebo některé hormonální nerovnováhy.

Rozsah odběru se vždy odvíjí od věku, zdravotního stavu, rodinné anamnézy a důvodu vyšetření. 

Krevní testy mohou v některých případech upozornit na změny, které vedou lékaře k dalšímu vyšetřování. Nejde ale o univerzální způsob, jak rakovinu potvrdit nebo vyloučit. Některá nádorová onemocnění se mohou projevit změnami v krevním obraze, chudokrevností, odchylkami v jaterních testech nebo jinými laboratorními nálezy. Tyto změny však mají řadu možných příčin a samy o sobě neznamenají, že má člověk rakovinu.

„Moderní laboratorní medicína dokáže v krvi zachytit varovné signály ještě předtím, než člověk pocítí první fyzické příznaky. Může jít například o změny v krevním obraze, rozvoj chudokrevnosti nebo odchylky v jaterních testech,“ popisuje Ing. Martin Valkus, EuSpLM, vedoucí pracoviště OKBH laboratoře VIDIA-DIAGNOSTIKA.

Běžný rozbor a specializované onkologické testy nejsou totéž

Běžný krevní rozbor poskytuje celkový pohled na vybrané funkce organismu. Specializovaná onkologická vyšetření se naopak zaměřují na konkrétní ukazatele, které mohou být důležité při diagnostice nebo sledování určitého nádorového onemocnění.

„Tumorové markery se standardně nepoužívají jako plošný screening pro zdravé lidi, protože jejich hladina může být zvýšená i při nenádorových onemocněních. Jejich hlavní role přichází ve chvíli, kdy má lékař konkrétní podezření, nebo když sledujeme, jak úspěšně se onkologický pacient léčí,“ vysvětluje Ing. Martin Valkus.

Mezi známé tumorové markery patří například PSA, CEA, CA 125 nebo CA 19-9. Jejich využití se ale liší podle konkrétního onemocnění a klinické situace. Zvýšená hodnota sama o sobě rakovinu nepotvrzuje a normální výsledek ji nevylučuje.

Současná medicína využívá také metody takzvané tekuté biopsie, které mohou v krvi vyhledávat nádorovou DNA. Tyto technologie mají význam zejména u vybraných onkologických pacientů, například při sledování onemocnění nebo volbě léčby. Neznamená to však, že by dnes existoval běžně dostupný a spolehlivý krevní test schopný plošně odhalit všechny druhy rakoviny u zdravých lidí.

Které nádory lze díky prevenci zachytit včas?

Nejdůležitější roli při včasném záchytu řady nádorů hrají cílená preventivní a screeningová vyšetření. Patří mezi ně například mamografie, screening rakoviny děložního hrdla, vyšetření tlustého střeva a konečníku nebo programy zaměřené na další vybrané skupiny obyvatel.

Podle MUDr. Milana Brychty je zásadní zejména prevence nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku, gynekologických nádorů, prostaty, kůže a plic. Konkrétní vyšetření se vždy volí podle věku, pohlaví, rizikových faktorů a aktuálních screeningových doporučení.

Včasný záchyt má zásadní význam i pro další léčbu. „Úspěšnost léčby závisí především na rozsahu onemocnění a celkovém stavu organismu. Včasné zachycení změn a stanovení jejich příčiny umožňuje dřívější zahájení preventivních nebo léčebných opatření,“ doplňuje MUDr. Brychta.

Mnohá onemocnění se v počátečních stadiích nijak neprojevují. Člověk se může cítit dobře, přestože se v jeho organismu již rozvíjejí změny, které by bylo možné při preventivním vyšetření zachytit. Právě proto nemá smysl čekat až na bolest nebo jiné obtíže.

„Preventivní prohlídky bych přirovnala ke garanční prohlídce auta. I když vše na první pohled funguje bez problémů, pravidelná kontrola může odhalit skrytá rizika dříve, než způsobí vážnější potíže,“ říká Bc. Michaela Přikrylová, koordinátorka Centra preventivní onkologie ISCARE.

Prevence by měla být přirozenou součástí péče o zdraví už od dospívání. Pravidelné kontroly pomáhají vytvářet návyk, díky kterému člověk neřeší své zdraví pouze ve chvíli, kdy se objeví problém.

Jak často absolvovat krevní vyšetření?

Frekvence krevních odběrů závisí na věku, osobní a rodinné anamnéze, rizikových faktorech i výsledcích předchozích vyšetření. Zdravý člověk nepotřebuje automaticky každoročně rozsáhlý krevní panel. Vhodný rozsah a interval určuje lékař v rámci preventivní péče nebo podle individuálního zdravotního rizika.

MUDr. Milan Brychta doporučuje při individuálně nastavené preventivní péči orientačně odběry jednou za 2–3 roky do 40 let, ve věku 40–60 let v intervalu jednou za 1–2 roky a po 60. roce každoročně. Tyto intervaly je však nutné přizpůsobit konkrétnímu pacientovi a nelze je zaměňovat za univerzální pravidlo pro všechny laboratorní testy.

Kdo patří do rizikové skupiny?

Pravidelná prevence má význam pro každého dospělého člověka. Někteří lidé však potřebují individuálně nastavený plán vyšetření a pečlivější sledování.

„Zvýšené riziko mají například lidé s rodinnou zátěží, kuřáci, osoby s nadváhou, vysokým tlakem nebo cukrovkou. Prevence ale není jen pro rizikové skupiny – je to investice do zdraví pro každého z nás,“ upozorňuje Michaela Přikrylová.

U onkologických onemocnění je důležitá zejména rodinná anamnéza, výskyt konkrétních nádorů u blízkých příbuzných, věk a další individuální rizikové faktory. Pokud se rakovina v rodině opakovaně vyskytuje nebo byla diagnostikována v mladém věku, je vhodné poradit se s lékařem o dalším postupu a případně o genetickém vyšetření.

Prevence patří mezi nejúčinnější nástroje v boji proti rakovině. U některých nádorových onemocnění umožňuje screening zachytit přednádorové změny nebo nemoc v časném stadiu, kdy bývají možnosti léčby příznivější. V některých případech tak lze vzniku rakoviny dokonce předejít.

„Mnoho lidí vyšetření odkládá ze strachu, a právě strach bývá jednou z největších překážek včasné diagnostiky. Je proto důležité o prevenci mluvit srozumitelně a lidsky,“ říká Michaela Přikrylová.

Prevence ale není jen o lékařských prohlídkách. Zahrnuje také dostatek pohybu, vyváženou stravu, nekouření, omezení alkoholu a další kroky, které pomáhají snižovat riziko vzniku onemocnění. Stejně důležité je účastnit se doporučených screeningových programů a nepodceňovat nové nebo přetrvávající zdravotní potíže.

Krevní vyšetření může být důležitým dílkem celé skládačky. Největší smysl však má tehdy, když je součástí komplexní preventivní péče, která zohledňuje vaše individuální rizika a kombinuje laboratorní testy s dalšími vhodnými vyšetřeními.

Dopřejte si jistotu, že je vše v pořádku

Nemusíte čekat, až se objeví zdravotní potíže. Preventivní onkologická prohlídka vám pomůže získat přehled o vašem zdraví a včas odhalit případná rizika. V Centru preventivní onkologie ISCARE vám sestavíme plán vyšetření podle vašeho věku, zdravotního stavu a rodinné anamnézy.

Objednejte se na preventivní prohlídku a svěřte své zdraví do rukou odborníků. Celým procesem vás provede zkušená koordinátorka Bc. Michaela Přikrylová, která vám pomůže s výběrem vhodného termínu, organizací vyšetření i následnými doporučeními.

Rezervujte si svůj termín vyšetření 

• webový formulář
• telefonicky:+420 602 261 499
• e-mailem: onkoprevence@iscare.cz

Více informací na stránce Centrum preventivní onkologie.

Článek vznikl ve spolupráci s laboratoří VIDIA-DIAGNOSTIKA.