Žlučníkové kameny: nejčastější komplikace a možnosti prevence

Žlučníkové kameny (cholelitiáza) jsou tuhé útvary vznikající ve žlučníku z cholesterolu, bilirubinu nebo minerálů. Vznikají tehdy, když se ve žluči naruší rovnováha jejích složek, žluč se zahustí nebo špatně odtéká. Zpočátku mohou být zcela bez příznaků, ale často postupně způsobují bolesti v pravém podžebří, nevolnost po tučném jídle či záněty. Neléčené kameny mohou vést až k vážným komplikacím, jako je zánět žlučníku, ucpání žlučovodů nebo zánět slinivky.

Ignorování příznaků nebo odkládání plánované operace může vést k vážným, až život ohrožujícím komplikacím. Žlučník se sám nezahojí a kameny nezmizí; mají tendenci se spíše zvětšovat nebo přibývat.

Nejčastější komplikace onemocnění žlučníku

• Akutní zánět žlučníku (Cholecystitida): Kámen zablokuje odtok žluči, ta se v orgánu hromadí a dochází k bakteriální infekci. To vede k silným bolestem a horečkám.
• Ucpání žlučových cest (ikterus): Pokud kámen vycestuje a zaklíní se ve žlučovodu, způsobí zežloutnutí kůže (žloutenku), svědění těla a poškození jaterních buněk.
• Akutní zánět slinivky břišní (pankreatitida): Velmi nebezpečný stav, kdy kámen zablokuje i vývod slinivky. Jde o kritickou komplikaci vyžadující intenzivní péči.
• Proděravění (perforace) žlučníku: Vlivem zánětu může stěna žlučníku odumřít a prasknout, což vede k rozlití žluči do břicha a zánětu pobřišnice.
  
  

Pokud kameny způsobují pacientovi obtíže, je jedinou účinnou a definitivní léčbou chirurgické odstranění celého žlučníku i s jeho obsahem. „V minulosti se zkoušely metody jako "rozpouštění kamenů" léky nebo jejich "rozbíjení" ultrazvukem, ale od těchto postupů se v moderní medicíně upustilo. Důvodem je extrémně vysoké riziko návratu kamenů, protože žlučník jako "výrobna" těchto kamenů v těle zůstává," vysvětluje lékařka jednodenní chirurgie ISCARE MUDr. Dita Benešová. 

Odstranění žlučníku laparoskopicky (cholecystektomie) 

Dnešní chirurgie umožňuje laparoskopické řešení žlučníkových obtíží s minimálním zásahem do organismu. Na klinice ISCARE žlučníky operujeme převážně v režimu jednodenní chirurgie – pacient odchází domů často už druhý den. Odstranění žlučníku se odborně nazývá cholecystektomie. Dnes se v drtivé většině případů provádí laparoskopická operace (cholecystektomie). Je to moderní, miniinvazivní metoda, která pro pacienta znamená menší bolest a rychlejší návrat do běžného života.

Nejčastější pooperační komplikace

Ačkoliv je cholecystektomie jednou z nejčastějších a nejbezpečnějších operací, stále se jedná o chirurgický zásah, který nese určitá rizika.

• Bolest v ramenou: Je způsobena zbytkem plynu v břiše, který dráždí bránici. Tato bolest obvykle zmizí do 48 hodin.
• Modřiny a otoky: V okolí drobných jizev se mohou objevit hematomy, které se časem vstřebají.
• Trávicí změny: U některých pacientů se může dočasně objevit řidší stolice nebo nadýmání po konzumaci tuků, než si tělo zvykne na absenci žlučníku.
• Vzácné komplikace: Patří sem infekce v ráně, krvácení nebo únik žluči. Tyto stavy jsou výjimečné a náš lékařský tým je připraven je okamžitě řešit.

Rekonvalescence po operaci

„Rekonvalescence po laparoskopii je velmi rychlá, což je hlavní výhodou této metody," vysvětluje prof. MUDr. Robert Gürlich.

• Bezprostředně po operaci: Již několik hodin po výkonu je pacient povzbuzován k prvnímu vstávání a krátké chůzi. To je důležité pro prevenci krevních sraženin.
• Hospitalizace: Obvykle trvá 1 až 2 dny. Při nekomplikovaném průběhu odcházíte domů druhý den po operaci.
• Péče o rány: Sprchování je obvykle možné druhý den po operaci, ale koupání ve vaně nebo bazénu se doporučuje až po zahojení ran (cca 2 týdny). Stehy se odstraňují 10. až 14. den.
• Dieta: Prvních 14 dní se dodržuje šetřící žlučníková dieta (omezení tuků, smažených jídel, čerstvého pečiva). Poté se postupně vracíte k normální stravě.
• Fyzická aktivita: Vyhněte se zvedání těžkých břemen (nad 5 kg) po dobu 3 až 4 týdnů, aby se břišní stěna dobře zhojila. Lehká chůze je naopak vítána.

Proč genetika hraje roli?

„Vznik onemocnění žlučníku může být ovlivněn genetickou predispozicí. Genetická predispozice znamená, že některé vrozené vlastnosti vašeho metabolismu nebo složení žluči mohou zvyšovat riziko tvorby kamenů. Děje se to především z těchto důvodů," objasňuje MUDr. Richard Hovadík:

• Složení žluči je částečně dáno geneticky: Někteří lidé produkují více cholesterolu v žluči nebo mají odlišnou hladinu žlučových kyselin. Tato nerovnováha vede ke snazšímu vysrážení krystalků — základů budoucích kamenů.
• Poruchy motility (vyprazdňování) žlučníku: U někoho žlučník přirozeně pracuje pomaleji nebo hůře vyprazdňuje žluč. To vede ke stagnaci, tvorbě „bláta“, krystalů a následně kamenů. Motilita je do určité míry také geneticky ovlivněná.
• Rodinný výskyt zvyšuje riziko: Pokud má žlučníkové kameny rodič, sourozenec nebo více členů rodiny, vaše riziko je vyšší. Neznamená to, že se kameny vyvinou vždy – jen že je tělo ke vzniku náchylnější.
• Genetika ovlivňuje i další rizikové faktory: Například: sklon k obezitě, sklony k poruchám metabolismu tuků, rychlou tvorbu cholesterolu v játrech. Tyto faktory dohromady mohou vznik kamenů urychlovat.

Jak můžeme snížit riziko vzniku žlučníkových kamenů? 

I když genetiku a věk ovlivnit nemůžeme, životním stylem lze riziko vzniku kamenů významně snížit.

• Udržování optimální hmotnosti: Obezita zvyšuje vylučování cholesterolu do žluči.
• Pravidelnost v jídle: Žlučník se potřebuje pravidelně vyprazdňovat. Dlouhé hladovění (např. vynechávání snídaně) vede ke stagnaci žluči a tvorbě krystalů.
• Dostatek vlákniny: Strava bohatá na zeleninu, ovoce a celozrnné výrobky pomáhá udržovat rovnováhu ve žluči.
• Zdravé tuky: Preferujte rostlinné oleje a ořechy před živočišnými tuky a uzeninami.
• Pozor na drastické hubnutí: Příliš rychlý úbytek váhy (více než 1,5 kg týdně) paradoxně riziko vzniku kamenů zvyšuje, protože játra vylučují do žluči více cholesterolu.

• Objednejte se na konzultaci do ambulance jednodenní chirurgie.

• Pro vstupní konzultaci není potřeba žádanka od praktického lékaře.

• Lékař stanoví diagnózu a navrhne nejvhodnější léčebný postup.

• Pokud je potřeba, spolu s lékařem naplánujete termín operace, lékař vysvětlí princip, výhody, rizika i pooperační režim.

• Předoperační vyšetření lze podstoupit přímo na klinice nebo u svého praktického lékaře. Předoperační vyšetření je platné od dne vyhotovení lékařské zprávy a jeho platnost je 3 týdny.

• Provádímepouze plánované laparoskopické cholecystektomie. V době, kdy není žlučník pacienta postižen akutním zánětem, tedy minimálně asi 7 – 8 týdnů od posledních obtíží. 

Potřebujete se poradit s léčbou onemocnění žlučníku, stanovit diagnózu nebo se objednat k operaci? Kontaktujte nás prostřednictvím naší koordinátorky.