PCOS/PMOS: příznaky, léčba a šance na otěhotnění

Od roku 2026 se pro syndrom polycystických ovarií (PCOS) používá nový název PMOS – polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (Polyendocrine Metabolic Ovarian Syndrome). Původní označení totiž mohlo vyvolávat mylnou představu, že jde především o cysty na vaječnících. Ve skutečnosti se jedná o komplexní onemocnění, které souvisí s hormonálními a metabolickými změnami a může ovlivňovat menstruační cyklus, ovulaci i plodnost. Nový název lépe vystihuje skutečnou podstatu onemocnění. Nejde tedy o novou diagnózu, ale o přesnější pojmenování již známého syndromu. V přechodném období se můžete setkat s oběma označeními – PCOS i PMOS.

Podezření na PCOS/PMOS nejčastěji vzniká ve chvíli, kdy žena začne pozorovat nepravidelnosti menstruačního cyklu. Menstruace může přicházet v dlouhých intervalech, být velmi nepravidelná nebo úplně vynechávat. Důvodem bývá nepravidelná nebo chybějící ovulace, a jedním z prvních signálů proto může být také obtížnější otěhotnění.

Další příznaky souvisejí se zvýšenou hladinou mužských pohlavních hormonů – androgenů. Patří mezi ně například akné přetrvávající po období puberty, zvýšené ochlupení v typicky mužských lokalizacích nebo řídnutí a padání vlasů. Samotné akné či vypadávání vlasů však ještě diagnózu PMOS neznamená.

„Vždy je nutné hodnotit celý klinický obraz. PMOS není diagnóza založená na jednom laboratorním výsledku nebo jednom ultrazvukovém vyšetření,“ zdůrazňuje MUDr. Diana Garabášová Mlynárová, primářka Centra asistované reprodukce ISCARE.

Podezření může vzniknout také při gynekologickém ultrazvuku, kdy mají vaječníky typický obraz s větším množstvím drobných folikulů. Ani tento nález ale sám o sobě nestačí – podobný vzhled vaječníků může mít i zdravá žena.

Jak se PMOS diagnostikuje?

U dospělých žen se diagnóza stanovuje podle kombinace několika znaků. Přítomny musí být alespoň dva ze tří základních parametrů:

• porucha ovulace a menstruačního cyklu,
• klinické nebo laboratorní známky zvýšené hladiny androgenů,
• typický obraz polycystických ovarií.

V některých případech může podle současných doporučení ultrazvukový nález nahradit také vyšetření AMH. Samotná hodnota AMH ale není vhodná jako samostatný „test na PMOS“.

Pokud má žena současně nepravidelný cyklus a známky zvýšené hladiny androgenů, nemusí být pro potvrzení diagnózy ultrazvuk ani AMH nezbytný.

Součástí vyšetření je zároveň vyloučení jiných příčin podobných obtíží, například poruchy štítné žlázy, zvýšené hladiny prolaktinu nebo některých onemocnění nadledvin.

PMOS dnes nevnímáme jako onemocnění, které lze jednorázově „vyléčit“ a tím definitivně odstranit jeho příčinu. Jeho projevy ale dokážeme ve většině případů výrazně zmírnit a léčbu přizpůsobit tomu, co žena v dané životní fázi potřebuje.

U některých žen jsou obtíže výrazné, u jiných se mohou po úpravě životního stylu, hmotnosti nebo s věkem zmírnit. Léčba se proto vždy odvíjí od konkrétních příznaků a také od toho, zda žena plánuje těhotenství.

„PMOS nemusí znamenat celoživotní obtíže. Je to stav, který může ženu v různých obdobích života ovlivňovat různě, ale jeho projevy dnes dokážeme ve většině případů dobře kontrolovat,“ vysvětluje MUDr. Diana Garabášová Mlynárová, primářka Centra asistované reprodukce ISCARE.

Základem péče je zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážená strava. Nejde přitom pouze o redukci hmotnosti – tato opatření mají význam i u štíhlých žen s PMOS a pomáhají zlepšovat metabolické zdraví.

Pokud žena těhotenství neplánuje a trápí ji nepravidelný cyklus, akné nebo projevy zvýšené hladiny androgenů, může lékař doporučit hormonální léčbu, nejčastěji kombinovanou hormonální antikoncepci. U kožních obtíží může být vhodná také spolupráce s dermatologem. U žen s inzulinovou rezistencí, metabolickými obtížemi nebo vyšším rizikem diabetu má své místo také metformin.

Ve vybraných případech může být součástí léčby také operační řešení, zejména pokud konzervativní postupy nepřinesou požadovaný efekt. Vždy je ale nutné posoudit jeho vhodnost individuálně s ohledem na zdravotní stav pacientky, její reprodukční plány a dosavadní léčbu. „Pokud konzervativní postupy nejsou úspěšné, připadá v úvahu i šetrné laparoskopické ošetření vaječníků s ohledem na zachování ovariální rezervy,“ doplňuje MUDr. Daniel Struppl, Ph.D., MBA, primář Centra gynekologie ISCARE.

Ano. Diagnóza PMOS sama o sobě neznamená, že žena nemůže přirozeně otěhotnět.„U části žen ovulace probíhá a k početí může dojít i bez léčby,“ vysvětluje MUDr. Gabriela Stránská, zástupce primáře Centra asistované reprodukce ISCARE. 
Častým problémem u žen s PCOS/PMOS je nepravidelná nebo chybějící ovulace. MUDr. Gabriela Stránská zdůrazňuje, že pokud má žena výrazně nepravidelné či dlouhé cykly nebo menstruace úplně vynechává, není vhodné s léčbou otálet. Pokud ovulace neprobíhá, doporučuje zahájit léčbu bez zbytečného čekání – bez ohledu na to, jak dlouho se pár snaží o početí. Pokud je hlavním problémem nepravidelná nebo chybějící ovulace a obtížné otěhotnění, existují účinné možnosti léčby.
„Podle současných mezinárodních doporučení je první volbou pro navození ovulace letrozol. Pokud tato léčba nestačí, lze přistoupit k dalším metodám stimulace ovulace a podle situace páru případně i k metodám asistované reprodukce,“ uvádí MUDr. Diana Garabášová Mlynárová.

Při řešení neplodnosti je ale vždy důležité posuzovat pár jako celek, nejen samotnou diagnózu PCOS/PMOS u ženy. Součástí vyšetření by proto měl být také muž, protože příčinu neúspěšného početí nelze automaticky připisovat pouze ženě.

Kdy se obrátit na centrum asistované reprodukce?

U párů bez známých zdravotních problémů se obvykle určitý čas vyčkává, zda se těhotenství podaří přirozeně. U žen s výrazně nepravidelným cyklem nebo chybějící ovulací, ale může být vhodné začít situaci řešit dříve.

Vyšetření v centru asistované reprodukce přitom automaticky neznamená IVF. Jak zdůrazňuje MUDr. Gabriela Stránská, prvním krokem je zjistit příčinu problému a podle výsledků zvolit nejvhodnější postup – od úpravy životního stylu a podpory ovulace až po metody asistované reprodukce, pokud jsou skutečně potřeba.

Ženy s PMOS často mívají vyšší hodnotu AMH a při ultrazvukovém vyšetření také vyšší počet antrálních folikulů (AFC). Tyto ukazatele souvisejí s tzv. ovariální rezervou, tedy zjednodušeně s množstvím vajíček ve vaječnících.

Vyšší ovariální rezerva ale neznamená, že žena může své reprodukční plány odkládat neomezeně.

„AMH a AFC vypovídají především o kvantitě, nikoli o kvalitě oocytů. Pro kvalitu vajíček je mnohem důležitějším faktorem věk ženy než samotná hodnota AMH,“ upozorňuje MUDr. Gabriela Stránská.

Samotná diagnóza PMOS podle MUDr. Stránské není indikací k preventivnímu zmrazení vajíček neboli social freezingu.

Rozhodnutí by mělo vycházet především z věku ženy, jejího reprodukčního plánu a individuální životní situace, nikoli pouze z diagnózy nebo hodnoty AMH.

„U social freezingu platí jedno důležité pravidlo: mít uložená vajíčka je fajn, ale největší smysl má uložit je včas,“ zdůrazňuje MUDr. Gabriela Stránská.

Zásadní je totiž zejména věk, ve kterém jsou vajíčka odebrána a zamražena. Ten má pro jejich kvalitu a budoucí využití větší význam než samotná hodnota AMH.

Uvažujete o social freezingu?
Pokud těhotenství plánujete až do budoucna, může být vhodné možnosti preventivního zmrazení vajíček probrat s odborníkem. V Centru asistované reprodukce ISCARE s vámi lékaři projdou vaši ovariální rezervu, věk i reprodukční plány a doporučí postup podle vaší individuální situace.

Rezervujte si bezplatnou konzultaci 

• přes webový formulář
  
  
• telefonicky: +420 234 770 700