Kýla: Proč vzniká a jak se léčí

Nejčastější typy kýl

• Tříselná kýla – prof. MUDr. Robert Gürlich vysvětluje: „Tříselná kýla postihuje hlavně muže nad 45 let. Vzniká obvykle vyklenutím v oblasti třísla bývá viditelné při kašli nebo námaze. U mužů může vést i k jednostrannému zvětšení šourku.”
  
• Břišní kýla - tento typ kýly se objevuje v jiných částech břišní stěny mimo oblast pupku nebo třísel. Často vzniká po operacích nebo v důsledku oslabení břišních svalů. Projevuje se vyklenutím, bolestí nebo tlakem v postiženém místě.
  
• Brániční kýla –  tato kýla vzniká tehdy, když část žaludku pronikne otvorem v bránici směrem do hrudní dutiny. Často se projevuje jako pálení žáhy, bolestí nebo tlakem za hrudní kostí, pocitem na zvracení, nadýmáním nebo tlakem v horní části břicha. Typicky bývá spojena s gastroezofageálním refluxem, tedy zpětným tokem žaludečních šťáv do jícnu. „Pokud se reflux vyskytuje jen výjimečně, postačí obvykle režimová a dietní opatření nebo medikace. Při opakovaných nebo dlouhodobých obtížích je vhodné konzultovat možnosti léčby s lékařem. V některých případech může být řešením operační zákrok zvaný fundoplikace, při kterém se posiluje uzávěrový mechanismus mezi jícnem a žaludkem. Tento zákrok pomáhá zabránit zpětnému toku kyselého obsahu žaludku a zmírňuje dlouhodobé příznaky refluxu,” vysvětluje chirurg MUDr. Martin Šnajdauf.
  
• Pupeční kýla – Typická je zejména u žen po porodu nebo u osob s nadváhou. „Projevuje se vyklenutím v oblasti pupku, které může být bolestivé při fyzické námaze. V dospělosti se většinou nehojí sama, k vyřešení bývá potřeba chirurgická léčba. Častá je u žen po porodu nebo při obezitě,” vysvětluje MUDr. Dita Benešová. 

Méně časté typy kýl

• Stehenní kýla – častěji vzniká u žen, méně nápadná, ale má vyšší riziko zaškrcení.
  
• Kýla v jizvě - vzniká v místě oslabení břišní stěny po operaci – v jizvě – kde se může část obsahu břišní dutiny (např. střevo nebo tuk) vyklouznout ven. Může se projevit jako bulka nebo otok u jizvy, obvykle při natažení, kašli nebo zvedání těžších věcí. Často se objevuje měsíce či i roky po operaci. Léčením je většinou operace (laparoskopická či otevřená), někdy s implantací sítě. Může hrozit riziko zaškrcení.
  
• Žaludeční (hiátová) kýla - tento pojem se často nesprávně zaměňuje s brániční kýlou. Obvykle jde o totéž – stav, kdy se horní část žaludku prostoupí otvorem (hiatem) v bránici a dostane se do hrudní dutiny nad bránici, což způsobuje reflux a další zažívací potíže. Mnohdy tato kýla probíhá bez příznaků, pokud se ale objeví, bývají to pálení žáhy, reflux, tlak nebo bolest na hrudi. Podávají se léky na snížení kyselosti nebo při závažnějších komplikacích může být doporučena operace.
  
  
• Sportovní kýla - nejde ve skutečnosti o pravou kýlu, tedy o vyklouznutí orgánu, ale o poranění měkkých tkání (svalů, šlach) v oblasti spodního břicha nebo třísla. „Sportovní kýla vzniká zejména při opakovaných a prudkých rotačních pohybech (např. u fotbalistů či hokejistů). Projevuje se chronickou bolestí, bez viditelného vyklenutí. Často se objevuje při zátěži, úklonech, zvedání nohou či při kašli, “ vysvětluje MUDr. Richard Hovadík. Léčba zahrnuje klid, fyzioterapii, případně chirurgické vyztužení či odstranění poškozené části tkáně.

Ilustrační obrázek - typy kýly

Kýla vzniká nejčastěji kombinací několika faktorů: 

• genetické dispozice
• oslabení břišní stěny věkem
• chronickým kašlem
• opakované namáhání břišních svalů
• těhotenství
• chronická zácpa
• obezita 
• komplikace po předchozí operaci. 

Zpočátku kýla nemusí bolet, ale čím déle se odkládá léčba, tím větší je riziko komplikací.

Jak rozpoznat, že máte kýlu? Zpozorněte, pokud se objeví tyto příznaky:

• nově vzniklé boule na břiše nebo v tříslech, které se zvětšují při námaze a mohou způsobovat tlak nebo bolest,
• těžkost v břiše, pocit na zvracení apod.,
• kýla se může projevit jako bulka v třísle, pupku nebo v jizvě po předchozí operaci,
• kýlu můžete vnímat často jako tlak, pnutí nebo bolest při fyzické námaze.

Kýla může být zpočátku nenápadná, ale bez léčby se obvykle zvětšuje a zvyšuje se riziko komplikací – například uskřinutá kýla, může být život ohrožující.

Klíčem ke správné diagnostice kýly je návštěva ambulance a konzultace s lékařem. Základem je klinické vyšetření lékařem, který stanoví anamnézu a provede fyzikální vyšetření – popis bulky, jestli se objeví při kašli, stání, námaze, zda je vratitelná, bolestivá, zhodnotí dobu trvání, rizika atd. Lékař může využít k lepší diagnostice zobrazovací metody jako ultrazvuk, u komplikovaných případů i magnetickou rezonanci nebo CT, u žaludeční nebo brániční kýly může doporučit také endokospickou gastroskopii, manometriinebo další metody.  

Konzervativní léčba 

“U asymptomatických nebo minimálně symptomatických kýl je možné sledování bez okamžité operace. Asi 70 % pacientů podléhá operaci do pěti let,” uvádí lékař MUDr. Richard Hovadík. V určitých případech lze použít tzv. hernijní pás nebo truss, ale jejich účinnost je omezená a mohou komplikovat situaci (hrozí riziko zaškrcení kýly, škody na tkáních).

Chirurgická léčba

U většiny symptomatických kýl – se plánuje (většinou) ambulantní, v režimu jednodenní chirurgické péče. Mez nejčastější metody patří laparoskopická endokoskopická operace kýly nebo otevřená operace kýly. Právě laparoskopická operace kýly je dnes považována za zlatý standard – je efektivní, bezpečná a s minimální dobou rekonvalescence.

Komplikace neléčené kýly

Uskřinutí nebo tzv. uskřinutá kýla - specifickým problémem je uskřinutí kýly. Je to náhlá událost způsobená tím, že se vnitřnost v kýle zasekne – zaškrtí. Trpí tím výživa zaškrcené vnitřnosti, protože se utlačí, nebo se i uzavřou cévy, které zásobují vnitřnost krví. To způsobuje její odumírání. Při zaškrcení střeva vzniká jeho neprůchodnost. Obojí se projevuje silnou bolestí kýly, která je tuhá, nejde ani vleže zamáčknout zpátky do břicha. Může se objevit zvracení, křeče v břiše, nebo neodcházejí větry a stolice. Jedná se o akutní stav, který je nutno ihned řešit urgentní operací. Při těchto příznacích, nebo jakýchkoliv podezřeních je potřeba ihned vyhledat lékařskou pomoc. Další komplikací může být také zvětšování velikosti kýly, bolestivost kýly nebo břicha.   

Laparoskopická operace kýly 

• Laparoskopická operace kýly je minimálně invazivní operační metoda, kdy chirurg dutinu břišní neotevírá „klasickým“ řezem, nýbrž několika 0,5 - 2 cm krátkými řezy, přičemž skrze jeden z nich je do dutiny břišní zavedena speciální kamera a ostatními řezy poté operatér zavádí laparoskopické operační nástroje.  
  
  
• Často je využívána endoskopická metoda (TEP nebo TAPP) s využitím speciální síťky, která prokazatelně snižuje recidivu. “Nejnovější metody operace kýly vykazují skutečně nízkou míru recidivy. S použitím speciální samofixační síťky je míra recidivy kýly 3-5 % a je nižší ve srovnání s mírou recidivy při použití plastiky bez síťky (10-15 %),” vysvětluje prof. MUDr. Robert Gürlich.  
• Laparoskopické operace vyžadují celkovou anestezii. Je třeba podstoupit předoperační vyšetření (lze podstoupit přímo na klinice nebo u svého praktického lékaře).  
• Při laparoskopických operacích kýly se dnes využívají nejmodernější technologie tzv. samofixační síťky, které není třeba šít, což snižuje bolestivost a urychluje hojení.
  
  

Otevřená operace kýly

• Otevřená operace kýly probíhá z incize nad kýlou, s uzávěrkou kýlní branky stehem tkáně nebo síťky. Tyto operace lze někdy provést v lokální anestezii. Pooperační průběh je mírně bolestivější než u laparoskopie, nicméně velmi dobře zvladatelný pomocí běžných analgetik. 

Předoperační vyšetření

• Je třeba absolvovat před každým chirurgickým zákrokem, který vyžaduje celkovou anestezii. Na klinice ISCARE jej můžete absolvovat zhruba týden před termínem operace. Předoperační vyšetření je platné od dne vyhotovení lékařské zprávy a je platné 3 týdny. 
• Předoperační vyšetření můžete absolvovat přímo na klinice, a to po předchozím objednání (prostřednictvím recepce) v interní ambulanci v 9. patře. Součástí předoperačního vyšetření jsou krevní odběry, EKG a rentgen srdce a plic u pacientů nad 60 let nebo u kuřáků. Předoperační vyšetření pacient/ka absolvuje ve dvou termínech: první – krevní odběry a RTG, druhý – EKG a vyšetření lékařem. Na žádost pacienta/tky je možnost absolvovat tzv. statimové vyšetření, obojí v jeden den (krevní odběry + vyšetření lékařem) – služba je zpoplatněna dle aktuálního ceníku. 
• Předoperační vyšetření lze podstoupit také u svého praktického lékaře. Předoperační vyšetření je platné od dne vyhotovení lékařské zprávy a je platné 3 týdny.

Potřebujete se poradit s léčbou kýly, stanovit diagnózu nebo se objednat? Kontaktujte naši koordinátorku.