K laparoskopické fundoplikaci jsou nejčastěji indikováni pacienti s gastroesofageálním refluxem anebo brániční kýlou. 

U obou dvou diagnóz je nejčastějším příznakem pálení žáhy (pyróza) a vracení žaludečního obsahu do jícnu (regurgitace) při nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače. Ten při správné funkci zadržuje kyselé žaludeční šťávy a stravu v žaludku a zabraňuje jejich návratu do jícnu. Při poruše jeho funkce se kyselé žaludeční šťávy a strava vracejí do jícnu a způsobují jeho zánět. Neléčený zánět může vést ke vzniku vředů, k jizvení dolní části jícnu, ale také ke vzniku zhoubného nádoru jícnu.

Operace se provádí laparoskopicky a jejím principem je zmenšení otvoru v bránici, kudy prochází jícen (hiatoplastika) a vytvoření manžety z žaludku kolem jícnu v dutině břišní (fundoplikace). Tato manžeta nahrazuje funkci dolního jícnového svěrače a zabraňuje refluxu. U naprosté většiny pacientů je možné po operaci vysadit léky snižující kyselost žaludečních šťáv.

Průběh fundoplikace

• Výkon se provádí v celkové anestezii.
• Používá se laparoskopický přístup z pěti drobných řezů, kterými se zavádí kamera a pracovní nástroje.
• Ve zcela výjimečných případech je nutno přistoupit k provedení z klasického řezu v levém podžebří.
• Principem operace je navrácení části žaludku a jícnu z mezihrudí do dutiny břišní, čímž se obnoví správné anatomické poměry, dále zmenšení otvoru v bránici, kudy prochází jícen a vytvoření manžety z žaludku kolem jícnu v dutině břišní.
• Fundoplikace trvá přibližně 2 hodiny, a po zákroku se doporučuje obvykle dvoudenní hospitalizace. 
  
  

Pooperační péče a rekonvalescence

• Večer po operaci může pacient vstát z lůžka a přijímat tekutiny.
• 2 týdny po operaci se doporučuje konzumace tekuté nebo kašovité stravy.
• Při nekomplikovaném průběhu pacient odchází do domácího ošetřování druhý, někdy i první den po operaci.
• Stehy se odstraňují 7. až 14. den po operaci.
• Doba pracovní neschopnosti je obvykle doporučována v rozmezí 2 až 4 týdnů, v závislosti na povaze vykonávané práce.