Inkontinence je nechtěný únik moči, který pro pacientku přestavuje intimní a společenský problém a ovlivňuje kvalitu života. Dle charakteru obtíží a jejich vzniku rozlišujeme několik základních typů inkontinence, z nichž nejčastější jsou:

• Stressová inkontinence vzniká v souvislosti se zvýšením nitrobřišního tlaku typicky při kašli, kýchnutí, poskoku, sportu, smíchu, zvednutí břemene a dalších aktivitách.Je způsobena uvolněním podpůrného vaziva pod močovou trubicí, často souvisí i s poklesem poševní stěny nebo snížením funkce svěrače močové trubice.
  
  
• Urgentní inkontinence vzniká zejména při zvýšené pohotovosti močového měchýře k vyprazdňování, často je součástí tzv. OAB syndromu (hyperaktivního měchýře). Projevuje se velmi častým nucením na moč - urgencí s navazujícím nebo i samovolným únikem moči. Tyto stavy ovlivňují negativně i celkovou kvalitu života, vzhledem k opakované náhlé nutnosti močení a obavě z tzv. donesení na toaletu, které je často problematické. Ženy navíc z obavy omezují i pitný režim, což vede často ke snížení kapacity močového měchýře a prohloubení těchto obtíží.
  
  
• Smíšená forma inkontinence je poměrně velmi častá u žen v období kolem menopauzy a po ní, kdy se uplatňují v různé míře současně stressová i urgentní složka.V těchto případech je nutné zaléčení urgence léky a současně naplánovat odpovídající léčbu stressové inkontinence konzervativní nebo operační léčbou. 

• Vnímání závažnosti úniků je velmi individuální, a tak se v praxi setkáváme jak se ženami, které mají snahu o řešení již při zcela ojedinělém prvním úniku, tak s těmi, které nechtěné úniky obtěžují i řadu let.
  
  
• U pacientek s dlouhodobými obtížemi se setkáváme často se studem a obavou z řešení tohoto intimního problému, ale i snázorem,žemírný únik je v určitém věku normální. Ve většině případů se na nás obracejí ženy po 3-4 letech se stupňujícími se obtížemi.
  
  
• Vzhledem k současným možnostem diagnostiky a léčby inkontinence moči, je třeba, aby se pacientky neostýchaly o svých obtížích promluvit, ať už se svým praktickým lékařem nebo se svým gynekologem. 

• Inkontinence jako nechtěný, či vůlí neovladatelný únik moči je příznakem celé řadystavů a poruch v oblasti močového měchýře, močové trubice, dělohy, pochvy, pánevního dna, ale i v oblasti průběhu nervových vláken ovládajících normální činnost močového měchýře a svěrače močové trubice. Také se tyto projevy objevují u pacientek v rámci proběhlého poranění, či degenerativních onemocnění páteře nebo meziobratlových plotének, zejména v bederní oblasti. 
  
  
• Pro úspěšnou léčbu inkontinence je zásadní individuální přístup, otevřená komunikace a využití moderních diagnostických metod k odhalení příčiny těchto obtíží.
• Následně sestavujeme vlastní léčebný plán s ohledem na závažnost nálezu, charakter obtíží a individuální přání a požadavky pacientky. 

• Kegelovy cviky jsou jednoduchá cvičení zaměřená na posílení svalů pánevního dna podporujících močový měchýř, poševní stěny, dělohu, i konečník. Jsou vhodné pro prevenci i léčbu řady obtíží, které oslabení pánevního dna provázejí, jako např. inkontinence moči, uvolnění poševních stěn po porodu nebo v menopauze, či pokles pánevních orgánů. Cvičení vede ke zlepšení činnosti svalů dna pánevního se zvýšením kontroly nad močovým měchýřem i vyprazdňováním stolice. Současně podporuje i sexuální zdraví zvýšením vnímavosti při pohlavním styku. 
  
  
• Kegelovy cviky je nutné správně používat a soustředit se na správnou skupinou svalů. Posilujeme svaly, které používáme vědomě při snaze zadržet moč nebo únik plynů či stolice. Cílené zadržení moči při močení využijte jen poprvé k rozpoznání správné svalové skupiny, kterou je třeba posílit. Následně již cvičení provádějte bez souvislosti s močením. (Provádění při močení může vést k podráždění močového měchýře se zhoršením stavu). Současně si představte, že zadržujete i únik plynů z konečníku při nadýmání. Svaly, které se takto aktivují, jsou právě ty, na které se cvičení zaměřuje.
• Jak cvičit Kegelovy cviky: 1. Před prvním cvičením poznejte a vnímejte správné svaly. 2. Cvičení je nejlepší začít vleže, po získání zkušenosti je možné cvičit v sedě i ve stoje. 3. Stáhněte svaly dna pánevního (jako byste zadržovala moč). 4. Stažení držte po dobu 3-5 vteřin s následným uvolněním na stejnou dobu. 5. Opakujte 10-15x v jedné sérii 2-3x denně. Pro správné provedení je třeba přirozeně dýchat, nepoužívat ostatní svaly hýždí, břicha nebo stehen a zaměřit se jen na pánevní dno. Pro dosažení efektu je důležitá i trpělivost, výsledky se dostavují obvykle za 4-6 týdnů.

• Operační léčba inkontinence moči by měla navazovat na časnou konzervativní léčbu zahrnující cílenou fyzioterapii a rehabilitaci pánevního dna. Významnou součástí předoperační léčby je i léčba zvýšené aktivity močového měchýře. Tato tzv. urgence se projevuje zvýšenou pohotovostí močového měchýře k vyprazdňování i malé náplně, a ženy obtěžuje častým nucením na moč, jak ve dne, tak i v noci, kdy brání v plnohodnotném spánkovém odpočinku. Stav tzv. hyperaktivního měchýře – OAB (overactive bladder) omezuje výrazně ženy v rámci běžných denních aktivit a představuje pro pacientku i snížení kvality života. Časná diagnostika umožňuje nasazení vhodné lékové léčby, která je v současné době k dispozici. 
  
  
• Operační léčba je vhodná zejména pro pacientky s tzv. stressovou formou úniků moči (SUI - stress urinary incontinence) tedy únikem při kašli, kýchnutí, smíchu, zvednutí břemene, sportu ale i při menším pohybu, tedy v závislosti na určitém fyzickém podnětu. Pokud závažnost těchto úniků přesáhne možnosti konzervativní léčby a zjistíme objektivní příčinu, například výrazné snížení činnosti svěrače močové trubice nebo nadměrnou pohyblivost (hypermobilitu) močové trubice indikujeme operační léčbu inkontinence moči. 

• Principem operační léčby inkontinence s použitím antiinkontinenční pásky (tzv. Uretropexe TOT/TVT) je zavedení pásky napříč pod močovou trubici. Při pohybu močové trubice směrem dolů při kašli nebo jiném zvýšení nitrobřišního tlaku se močová trubice stlačí o pásku a nedojde tak k nechtěnému úniku moči.  
  
  
• Operace probíhá v krátkodobé celkové anestezii. Při použití metody tzv. Uretropexe (podpory močové trubice páskou - TOT,TVT ) je z malého řezu pod močovou trubicí a dvou vpichů na dolním okraji třísel zavedena poševní cestou antiinkontinenční páska. Po nastavení její správné polohy a napětí je poševní stěna ošetřena vstřebatelnými stehy a obvykle ponecháváme pacientce močovou cévku do ranní vizity. Následně probíhá během dopoledne kontrola močení a poté je pacientka propuštěna do domácí rekonvalescence.       

Pacientky přijímáme v den operace a následující den během dopoledne jsou propuštěny do domácího ošetřování.

• Obvykle doporučujeme pacientkám režim pracovní neschopnosti cca 2 týdny s doporučeným omezením zvýšené námahy ještě do cca 5 týdnů.
  
  
• Nezbytné je omezení zvedání těžších předmětů, omezení sportovní zátěže, koupání a pohlavního styku. Důvodem omezení zátěže je podpora vhojení pásky bez jejího posunu, či vzniku hematomu (krevního výronu). 

• Po operaci podáváme dle potřeby běžná slabší analgetika na bázi Ibalginu, Paralenu či Novalgin s dostatečným tlumením pooperační dočasné citlivosti v podbřišku a v krajině třísel. Tato běžně dostupná léčiva lze použít i po propuštění.
  
  
• Při výraznější bolestivosti jsou pacientky poučeny o vhodnosti konzultace s lékařem. 

• Průběh hojení lze ovlivnit dodržováním pooperačního režimu dle poučení ošetřujícího lékaře. V časném pooperačním období doporučujeme častější močení s omezením tlaku na močový měchýř a zamezení přeplňování měchýře průběžným pitným režimem.
  
  
• Důležité je v tomto období omezení fyzické zátěže a sportovních aktivit včetně koupání, saunování a wellness. Omezení se týká i pohlavního styku.
  
  
• V rámci pooperační kontroly za 2-3 týdny po zákroku je pacientka informována o dalším průběhu hojení a vhodném režimu.  
  

• Každá operace je zatížena určitými riziky komplikací během výkonu či v pooperačním průběhu.
  
  
• V průběhu operace může dojít ke krvácení oblasti průběhu pásky, rizikem je i poranění močového měchýře.
  
  
• V pooperačním se můžeme setkat s přítomností krevního výronu, či s přetrvávající zvýšenou náplní měchýře po vymočení.
  
  
• Všem komplikacím se snažíme předcházet pečlivou předoperační diagnostikoua standardizovanými postupy. Pacientky jsou o možných rizicích detailně seznámeny v rámci informovaného souhlasu a předoperační konzultace s ošetřujícím lékařem. 

Ano, léčba i operace je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Spolupracujeme s většinou zdravotních pojišťoven v Česku. Pacientka si hradí pouze hospitalizaci po zákroku.